Elena and Vampires 7. kapitola

25. července 2012 v 18:07 | m@jusk@ |  Elena and Vampires
Po dlouhé době je tu další kapitolka EaV. Rozhovor Eleny s Damonem po jejich malém dostaveníčku. Budu ráda za komentáře :-)

Měla jsem velké dilema. Buď ho nechám, ať mě dál líbá, protože to uměl vážně moc dobře, nebo ho zkusím odstrčit, ale mám proti té upíří síle vůbec šanci? Najednou se Damon odtáhl sám.

"Tak co, krásko, líbilo se ti to?" zeptal se šeptem a usmál se.

Moment, upíří poznají, když člověk lže, že ano? Tak to je vážně skvělé. Rozhodně mu nemůžu říct, jo, upíre, líbáš vážně hezky a mohl bys klidně pokračovat.

"Krásko? Vnímáš?"

"Jasně, že vnímám," řekla jsem poněkud podrážděným hlasem.
"Tak mi odpověz."

"Ne."

"Proč ne? Snad se nebojíš požádat o přídavek?" zasmál se.

Zamračila jsem se a sevřela pěsti. Snažila jsem se to všechno nějak vstřebat. V mém pokoji je upír, něco, o čem jsem si myslela, že to neexistuje, dobře. Ten upír mě líbá, fajn. Provokuje mě, jasně. Takže, kde je tu nejbližší psychiatrická léčebna?
Najednou se ke mně Damon začal znovu sklánět.

"To ani nezkoušej!" zavrčela jsem.

"Proč ne? Chceš to, vidím ti to na očích," šeptl a vjel mi rukou do vlasů. Co nejrychleji jsem vyskočila z postele a běžela ke dveřím. Damon byl samozřejmě u dveří dříve než já.

"Nezlob mě, krásná Eleno, nedělám ti přece nic hrozného, tak proč mi utíkáš?" zeptal se s hranou nevinností.

"Řekni mi vlastně, jak ses sem dostal? Musím upíra přece pozvat."

Po mé otázce se v Damonových očích objevily jiskřičky pobavení a po chvíli se rozesmál.

"Krásko… myslel… myslel jsem, že jsi chytrá. A že… že, nebudeš věřit na takové povídačky," koktal mezi salvami smíchu.

"Všechny povídačky nejsou zas tak blbé, tako třeba ta o tvém prstenu."

Damon najednou zvážněl. Přejel prsty pravé ruky po velkém prstenu na svém levém prsteníčku.

"Víš, Eleno, tenhle prsten… je prostě něco výjimečného, nikdy by nás se Stefanem nenapadlo, že o něm někdo ví, nebo že je to na internetu. Máš velké štěstí, že jsi narazila zrovna na nás a ne na jiné upíry, kdyby věděli, že znáš jejich identitu, tak by tě bez milosti zabili. Já, ani Stefan to neuděláme, tedy pokud si nepustíš pusu na špacír, je ti to jasný?"

"Jasně! Hned zítra budu po celém městečku křičet, že můj nový spolužák je upír," řekla jsem ironicky.

"Hodná holka," zasmál se. "Víš, tohle městečko není takový, jaký si myslíš. Bylo divný už před sto padesáti lety a je divný i teď. Stefan říká, že je prokletý a přitahuje temný síly."

Damon není první, kdo takhle o Mystic Falls mluví, už někteří starousedlíci říkají, že městečko je prokleté a hemží se to tady temnými silami, ale kdo by tomu uvěřil? Párkrát se tu sice stalo několik divných věcí, ale nikdo tomu nedával velkou váhu.

"Fajn, slibuju, že nikomu nic neřeknu, ale už bys mohl jít, vážně se potřebuju učit."

"Nemusíš. Stefan Všechno ví, napíše písemky za tebe, budu to takový uplácení a výraz díku, že nikomu neřekneš, kdo jsme. Stejně by ti to nevěřili, ale i tak. Nemusíš se učit, budeme mít víc času na sebe."

Usmála jsem se. Upír za mě bude psát písemky, zatím co já si budu užívat s dalším upírem. Vážně skvělý nápad.

"Hele, díky za nabídku, ale ne. Raději už běž, jo?"

"Dobře, krásko, ale brzo se zase uvidíme," usmál se, vtiskl mi lehkou pusu na tvář a zmizel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama