Duben 2010

Victor Gischler-Upíří pasti

10. dubna 2010 v 10:54 | m@jusk@ |  Knihy
Victor Gischler potvrzuje, že patří mezi absolutní špičku autorů, kteří dokáží vytvořit zběsilý a bláznivý příběh plný neuvěřitelných situací a nekompromisně drsných scén. Tentokrát čtenářům namíchal silný fantasy koktejl, do kterého přidal všechny prvky, které bychom od tohoto žánru očekávali - setkáme se s upírem, vlkodlakem, kouzelníky a čarodějkami, duchy i alchymisty hledajícími tajemství nesmrtelnosti. Překvapí nás také po zuby ozbrojení kněží a jeden rabín, jenž se vyzná v černé magii.


Upíří pasti

Hlavním dějištěm je Praha. Hlavní protagonista románu, univerzitní student Allen, je pověřen úkolem asistovat profesoru Evergreenovi při výzkumu o Kafkovi v Praze. Velmi brzy ale zjistí, že to, po čem chce profesor v našem hlavním městě pátrat, nemá s literaturou nic společného. Jde mu totiž o samotný kámen mudrců, pocházející z dob vlády císaře Rudolfa II., který si s jeho pomocí chtěl údajně zajistit nesmrtelnost.Kdo máte rádi černý humor, parodii na žánry fantasy a horor, absurditu, ale také "drsnější" ráz, krvavé i erotické výjevy, tomu by neměla tato publikace uniknout.

Nakažení, Neomillnerová Petra

10. dubna 2010 v 10:15 | m@jusk@ |  Knihy
Neomillnerová Petra: Písně čarodějky 1 - Nakažení
Anotace: Válka čarodějů začíná… Zvítězí-li ve volbách do Velké rady opět Ignácius, půjde o život nejen čarodějce Moiře, ale i jejím nejbližším přátelům. Ignácius ve své touze po moci a bohatství se neštítí použít jakýchkoli prostředků. A nepohodlné svědky je nejjistější umlčet… * Zkáza je, zdá se, neodvratná a zničujícím způsobem zasáhne cech čarodějů i celé království. Přežijí jen ti nejsilnější… * Po sérii povídek o čarodějích Moire a Desmondovi přichází Petra Neomillnerová s prvním, opět značně temným románem Nakažení, který je zároveň úvodní částí trilogie Písně čarodějky.

Past na medvěda, Neomillnerová Petra

10. dubna 2010 v 10:14 | m@jusk@ |  Knihy
Neomillnerová Petra: Tina Salo 3 - Past na medvěda
Anotace: Ruka zákona si nevybírá a tentokrát tvrdě dopadla na medvědodlaka Konráda. Je obviněn z vraždy pornoherečky a na Tině Salo je, aby vše uvedla do pořádku. Naneštěstí ani v Polsku, kam se rozhodla svého komplice ukrýt, není zrovna bezpečno, naopak, zdá se, že Tina a její přátelé vpadli do rodící se upírské války. Brzo se ukáže, že tentokrát jde o krk (nebo jiné části těla) opravdu všem.

Doušek věčnosti, Neomillnerová Petra

10. dubna 2010 v 10:14 | m@jusk@ |  Knihy
Neomillnerová Petra: Tina Salo 2 - Doušek věčnosti
Anotace: Tina Salo má problémů nad hlavu. Motorkáři, mezi něž patří skupinka vlkodlaků, umírají při bouračkách jako na běžícím pásu. Gothel zuří, protože chce zpátky svého syna Kaye, a je přesvědčená, že jí ho chce Tina ukrást. A co je ze všeho nejhorší, Tinin otec Dyre už není jen nepříjemnou součástí nočních můr, ale velice reálnou hrozbou ohrožující upírstvo v celé Evropě... Druhá kniha ze série o Tině Salo.

Sladká jak krev, Neomillnerová Petra

10. dubna 2010 v 10:13 | m@jusk@ |  Knihy
Neomillnerová Petra: Tina Salo 1 - Sladká jak krev
Anotace: Praha je přívětivé město, pro "našince" určitě, a upírka Tina Salo to oceňuje. Když se na ulicích začnou povalovat vykrvené mrtvoly bezdomovců, je třeba udělat pořádek ve vlastních řadách, aby mohl poklidný upíří život v matce měst pokračovat.* Skvělá upířina z pera Petry Neomillnerové.

Psí zima, Neomillnerová Petra

10. dubna 2010 v 10:12 | m@jusk@ |  Knihy
Neomillnerová Petra: Psí zima
Anotace: Stříbrný meč a ostré bílé zuby? Zaklínačka Lota a její souputník a milenec Urian svým výběrem partnera doma radost neudělali a zejména zaklínačský cech neváhá dát to rázně najevo. Lota je přinucena odejít ze školy, na její straně zůstává jen věrný přítel Torge, o práci však zaklínačka nouzi nemá. V tuhé zimě se objevily bandy kožoměnců, které táhnou blíž k městům a terorizují obyvatele, o Lotiny služby je zájem a ona tříští lebky a přesekává vazy tak, jak je zvyklá. Slabost pro upíry však přinese zaklínačce ještě další komplikace. Na scénu přichází vampýrský zabiják Enno a ten je rozhodnut Lotě i jejím milencům dokázat, že stříbrný meč, ani dobrá rodina jednoho neuchrání před zážitky, které nelze nazvat jinak, než extrémní.

Zaklínačka Lota, Neomillnerová Petra

10. dubna 2010 v 10:12 | m@jusk@ |  Knihy
Neomillnerová Petra: Zaklínačka Lota

Anotace: "A bude hůř" české fantastiky.Soubor povídek o zaklínačce Lotě mapuje její životní dráhu od početí až k událostem, které předcházejí románu Psí zima. V kulisách pseudostředověku však zaklínači nebojují jen s příšerami, ale především sami se sebou. Cesta Loty a jejích přátel vede skrz veškerou myslitelnou špínu a bolest do míst, kde lidskost je vzácné koření a kde jediným imperativem je přežít. Můžete se zaklínači pít, fetovat, rvát se i usínat pod jednou přikrývkou, ale závidět jim rozhodně nebudete.

Dítě Skály, Neomillnerová Petra

10. dubna 2010 v 10:11 | m@jusk@ |  Knihy
Neomillnerová Petra: Dítě Skály

Anotace: Nekromantka Alke je obviněna z válečných zločinů a má být popravena, když ji v poslední chvíli zachrání mistr Bogmir, představený Skály, institutu, který vychovává ty nejobávanější černé mágy. * Alke však ze záchrany radost nemá, protože je přinucena znovu se podřídit pravidlům školy, a navíc zjistí, že ji její Mistři chtějí použít jako matku "dítěte Černé luny" - predestinované zrůdy, která má moc měnit uspořádání světa. * Petra Neomillnerová tentokrát opustila kalné vody "dirty fantasy" a vydala se půlnočním směrem. Příběh ženy, která se stane matkou, aniž by přestala být nelítosným dravcem, po duši nehladí, naopak, tu a tam tne do živého.

Elena and Vampires 2 . kapitola

6. dubna 2010 v 14:37 | m@jusk@ |  Elena and Vampires
U školy už bylo hodně aut, zaparkovala jsem na jednom z mála volných míst. Vystoupila jsem z auta a zamkla ho, najednou mě někdo objal.
" Ahój Eleno, tak jak ses měla? " Byla to Bonnie.
"Ahoj Bonnie, měla jsem se dobře a ty? "
"No, měla jsem se taky dobře, tak co Francie povídej."
O prázdninách nás teta vzala na měsíc do Francie, bylo tam strašně krásně, ale tady mám domov, přátelé a vzapomínky.
"No, Frncie byla nádherná, ale řeknu ti to takhle, tady je mi líp."
"Oh Eleno, tak strašně jsi mi chyběla."
"Ty mě taky Bonnie."
"Jakto, že jsi přišla tak pozdě, myslela jsem, že si v tý Francii zůstala."
"No víš, zapali jsme, na tetu je toho moc."
"Jo, chápu."
"Pojď už půjdeme do školy."
Vešli jsme do školy, na chodbě bylo pár studentů, asi si už všichni zabírali lavice. Já jsem vždycky seděla ve třetí lavici prostřed, ale když jsem vešla do třídy, na mém místě seděl Matt, můj bývalý kluk. Rozešli jsme se před prázdninami, měla jsem Matta ráda, ale prostě jen jako kamaráda. Nechtěla jsem mu ubližovat, ale Matt doufá, že si ten rozchod ještě rozmyslím. Ihned, jak mě spatřil se usmál a vstal.
 "Ahoj, držím ti místo."
"Ahoj Matte, jsi moc hodnej, díky."
Sedla jsem si, Matt si sednul do úplně zadní lavice v prostřední řadě a Bonnie si sedla za mě. Zazvonilo a do třídy vešel pan učitel Tanner a ještě nějaký kluk, krásný kluk. Nebyl sice moc vysoký, ale měl svalnatou postavu. Jeho obličej byl nádherný, měl širokou bradu a krásně řezané rysy. Měl krátce zastřižené hnědé vlasy, na sobě měl šedé kalhoty, bílé tričko a černou koženou bundu, vypadyl jako model od Armaniho.
" Třído, dovolte mi, abych vás uvítal v novém školním roce a pro začátek bych vám chtěl představit vašeho nového spolužáka. Tohle je Stefan Salvatore. Stefane, prosím najdi si volné místo a posaď se."
Jediné volné místo bylo přes uličku vedle mě. Sedl si tam a já ho si ho mohla detailně prohlédnout. Byl docela bledý, jeho oči měly pronikavou světle zelenou barvu. Na jeho pravé ruce jsem si všimla zvláštního prstenu. Určitě už jsem  ten prsten někde viděla. Zatím co učitel mluvil, já jsem přemýšlela o tom prstenu, ten kámen na ně byl zajímavý, vím, že znám název, ale nemůžu si vzpomenout. Už jsem na to přišla.
"Lapis lazuli," vykřikla jsem.
"Říkala jste něco slečno Gilbertová?"
"Ne pane Tannere."
Vydechla jsem, to bylo o fous. Podívala jsem se na Stefana, ten se na mě nechápavě podíval a pak se zamračil.

Elena and Vampires 1. kapitola

6. dubna 2010 v 14:37 | m@jusk@ |  Elena and Vampires
Dnešní ráno nestojí za nic, nejen že jsem se probudila se strašnou bolestí hlavy a  když jsem se podívala na budík, ještě ke všemu jsem zjistlia, že jsem zaspala, hned první školní den, no bezva. Chystala jsem se vstát z postele a v tu ránu vběhla do pokoje teta Jenna.
"Zaspali jsme! Eleno, vstávej, honem."
"Už jsem vzhůru teto."
"Co? Jo,to je dobře,hoď sebou, honem rychle, vůbec nevím, jak se to mohlo stát, to je asi tím časovým přesunem z Francie."
"To nic teto, neboj to stihnem, máme ještě půl hodiny."
Teta jenom kývla a odešla. Zvedla jsem se z postele a zamířila do koupelny, kupodivu byla prázdná, Jeremy nikde. Pak jsem uslyšela tetu, jak křičí v jeho pokoji, aby už vstával. Teta to s náma nemá jednoduchý. Když se nám před půl rokem zabili rodiče při autonehodě, tak se teta vrátila zpátky do Mystic Falls a začala se o nás starat, ale jak už jsem řekla, nemá to jednoduché, nikdo z nás to nemá jednoduché. Jerremy nese smrt našich rodičů velmi těžce, většinu dne je zavřený v pokoji a snikým nekomunikuje, věršinou je na počítači, nebo si kreslí. Já se snažím chovat normálně a moc na to, co se stalo naším rodičům nemyslet. Jak říká teta Jenna: "Život jde dál, i když v něm někdo chybí." Teta mi pomáhá všechno překonat a taky moje nejlepší kámoška Bonnie, ale když mi je opravdu hrozně ouvej, mám ještě prášky proti úzkosti, které mi předespal doktor. Stála jsem v koupelně před zrcadlem, učesala jsem si svédlouhé hnědé vlasy a stáhla je do culíku, vyčistila jsem si zuby, opláchla si obličej a nakonec jsem si z lekárny vzala prašek na bolest hlavy, jo, dneska je opravdu dobrej den.
"Eleno miláčku, už jdeš?"
"Jo teto, už ju."
Stejně tetu Jennu obdivuju, obdivuju to, jak nás drží nad vodou a nedá na sobě nic znát, i když ji smrt milované sestry a švagra trápí. A ještě ke všemu se musí starat o sedmnáctiletou holku a patnáctiletýho puberťáka. Vyšla jsem z koupelny a srazila jsem se s Jerremym.
"Ahoj," pozdravila jsem ho.
"Čau," řekl na půl pusy.
Od smrti našich rodičů se náš sourozenecký vztah s Jerremym změnil. Vždycky jsme byli ségra a brácha do nepohody, svěřovali jsme se se vším a pořád jsme se smáli, ale teď spolu sotva promluvíme. Jerremy mi pořád říká, že je mi vlastně jedno, že rodiče umřeli, že se chovám, jakoby se nic nestalo, ale Jerremy to nechápe. Truchlila jsem a to dlouho, ale rodiče mi to zpátky nepřineslo a navíc, mám dojem, že by rodiče nechtěli, aby jsme se trápili. Šla jsem do pokoje, sedla jsem si k toaletnímu stolku se zrcadlem a nanesla jsem si na tvář trošku make-upu a na rty jsem si nanesla bezbarvý lesk.Oblékla jsem si červené tričko a černé rifle, ještě že jsem si připravila oblečení už včera večer, protože kbybych si ho měla vybírat dnes ráno, tak bych to opravdu do té školy nestihla.Šla jsem dolů do kuchyně, teta připravovala snídani.
"Teto, já snídat nebudu, nestihla bych to, už radši pojedu."
"Ale Eleno, to bys stihla a navíc, snídat se musí."
"Něco si koupím ve škole, pa."
"Tak ahoj a žádný vylomeniny."
Usmála jsem se, já a vylomeniny, cože? Z botníku v předsíni jsem si vzala červené baleríny a vydala se ven ke svému autu. Jerremy se mnou do školy nejezdí, prý je škola kousek a rád se projede na kole,  jo,  chci vidět jak pojede do školy na kole v zimě, ale stejně si myslím, že se mnou Jeremy nechce jet autě, protože by to skončilo hádkou. Nasedla jsem do auta a vydala se směr škola.